VVT - EVA B 6:4

K tabulkově poslednímu, ale k časově předposlednímu špílu sezóny jsme se sešli se starými známými v herně ve Slatině. Já tam byl(i přes předlouhou jízdu trolejbusem plného spocených podpaždí) na čas, ale El Capitan jako již tradičně ohlásil pozdní příchod a tak jsme po krátkém rozpinku šli s Tomem na věc.
Tom si hned ze startu odbyl Tihelku a co si budem nalhávat, výsledek zcela dle očekávání. Tom poctivě ztrácel jeden bod za druhým a za chvilku nebylo co řešit a ani součet všech tomových bodů by nestačil ani na set.
Já si již téměř tradičně poradil s Vlastou, který, i když je tabulkově výše, než jeho vysmátý bratr Radim, mi narozdíl od něj nikdy nedělal potíže. Oproti poslednímu měření sil, kdy Milan nedal ani bod a chtěl končit s ping-pongem, si tentokrát aspoň jeden povinný splnil hned ze startu proti Radimovi Vlachovi.
Úvodní špíly tedy nepřinesly žádné zvláštní překvapení a pro výsledek utkání byly zásadní až ty další.
Bohužel to moc nevyšlo. Každému z nás krůček chyběl, abychom z toho vytřískali aspoň remízu.
Já opět nestačil na Tihelku. Potřeboval bych s ním sehrát více špílů, abych si na něj zvykl a uhrál potřebné tři sety, takto z toho byl jen jeden čestný zářez. Další set mi těsně utekl a bylo po prdeli.
Milan svedl urputnou bitvu s útočným Vlastou a taky mu to v posledním setu uteklo - kombinace Milanovýho nalívání proti útočnému stylu je prostě vražedná kombinace. Tom s oběma Vlachy svedl rychlé partie plné útočných výměn, ale téměř všechny sety dopadly pro soupeře, škoda, k úspěchu chybělo vždy jen pár balónů. Tihelka si pak ještě bez problémů vzal bod od Milana a já se protrápil zápasem s Radimem, kterýžto mi tradičně nesedí a včera hrál fakt dobře, přestřelky mnohdy končili jeho úspěchem, prostě všecko vracel a ještě k tomu do těla - to se Jiříkovi nedělá. Ale nakonec jsem vítězství utrpěl.
Před čtyřhrou tedy již bylo rozhodnuto 6:3 a já s Tomem jsem šli na čtyřhru s tím, že si aspoň fajn zahrajem. No a to se taky povedlo. Dá se říct, že to byla jedna z našich nejlepších čtyřher a ani Tihelka na druhé straně to nezměnil. Celkem nečekaný bod, po kterém nás obvzlášť mrzelo, že jsme před tím nepřidali aspoň jeden navrch z dvouher.
Samozřejmě celkově jsme podali bezvadný výkon a zasloužili si vyhrát a soupeř uspěl jenom díky štěstí(borci u toho lili dvandu škopky). 😉
Chvíli jsme zvažovali podání protestu a překontrolování soupeře dopingovou kontrolou, ale jelikož nám v tabulce už asi o nic nejde, tak jsme se v klidu rozloučili a TomTom taxík si nás rozvezl do našich domovů, kde si budeme lízat šrámy z utrpěných bojů.

Zápis