EVA B - Stolní tenis Brno 5:5

Drahý Milane!
Což se mnou život nikdy nebude zacházet slušně? Tonu v zoufalství. V hlavě mi tak buší! Opět jsem prohrál s Markem Orlem.
A přitom jsem vnitřně cítil, že bych mohl vyhrát. Ale jsem jenom člověk, nemůžu hrát jako stroj. Dospěl jsem k názoru, že proti Markovi musím hrát útočně. Čopy střídat s obrovskými a zvlněnými spiny. Hrát divoce a explozivně, s útoky vyrážejícími všemi směry jako plamenné jazyky! Ale on tam stál a vše chladně vracel a čekal na mé chyby. Milane, já už to takhle moc dlouho nevydržím! Nabídl jsem Cézannovi, aby mě vystřídal v pozici jedničky, ale on už je asi starý a nemocný a neudrží raketu. Musí si ji přivazovat k zápěstí, jenže pak mu zase chybí přesnost. Co mám dělat?

                                        Jiří

Drahý Jiří!
Minulý zápas jsem zkusil hrát trochu jinak a připadalo mi to dobré. Viděl to Degas a nelíbilo se mu to! Říkal, že kompozice je špatná. Když odešel, mé myšlenky byly roztrhány na kusy! I pro to jsem se teď pokoušel opět o pasivnější hru. Proti Barvínkovi to ještě stačilo, ale pak na mě přišla deprese. Najednou jsem si uvědomil, že takhle hrát prostě nechci! Zrudnul jsem a začala se mi točit hlava. Vzpamatoval jsem se až ve čtyřhře po tvých výtkách. Naštěstí jsme ji vyhráli. Ale prosím tě, Jiří, už mi nic nevyčítej. Nevím, jestli by to mé nervy příště ustály a zda bych odolal svým démonům. Rozhodl jsem se sdílet své pocity i s Tomem. Je to dobrý pinecář, specialista na spiny. Vyjadřoval se velice pochvalně o naší práci na čtyřhře. Říkal, že se ti ozve.

                                        Milan

Drahý Jiří!
Nebuď na Milana tak přísný. On skutěčně dělá, co mu momentální rozpoložení dovolí. Má prostě v oblibě ty svoje monumentální oblouky a to prostě na každého neplatí a on je pak z toho smutný. Snad nedopadne jako Toulouse-Lautrec, ten je nejsmutnějším pinecářem na světě. Ze všeho nejvíc touží stát se velkým stolním tenistou a talent skutečné má, ale je příliš malý, aby dosáhl nad stůl, a příliš hrdý, aby se na něco postavil. S rukama nad hlavou slepě máchá raketou za stolem a včera na tréninku, když netrefil ani jeden míč, to asi definitivně vzdal a šel se opít. Snad to s tím Absinthem zas nepřežene. Ale Milan se z toho snad dostane, nedávná výměna potahu je důkazem, že jeho herní rozpolcenost je snad na ústupu a světlejší chvíle před námi a včera dal velmi důležitý bod. Když jsme u nových potahů, myslím, že byla chyba trénovat s Gauguinem. Je to nevyrovnaný člověk. Pije kloktadlo ve velkých dávkách. Když jsem ho z toho obvinil, zmocnila se ho zuřivost a strhl mi z backhandu potah. Zaplať Pán Bůh, že ten nový funguje skvěle. I když z toho byl včera jen jeden bod proti náhradníkovi Holubkovi, tak přesto je v mém pohybu vidět nevídaná dynamika. Ten starý jsem jen tak odevzdaně hodil do kouta. Někdo jej viděl, jak se tam povaluje, a chce jej dokonce vystavit! Už se mluví i o retrospektivní výstavě! Tvoje investice do nové rakety a potahů už podle mne nese ovoce. Tvoje pojetí hry je nyní opravdu až akademicky dokonalé. Hlavně Hlouška jsi si včera celkem povodil. Ale ucho jsi za ně do zástavy opravdu dávat nemusel. To ucho, co je na prodej v obchodě s žertovnými předměty bří Fleischmanů, je prý tvoje?

                                       Tom

Drahý Tome!
Ano, je to pravda. To ucho je moje. Ale nebyla to zástava za nové vybavení. Asi to byla hloupost, ale měl jsem výčitky za svoje chování k Milanovi v poslední době. Neustále jsem mu vyčítal statický postoj a nenápaditost jeho hry. Vím, že si takové chování za svoji práci pro EVA nezaslouží, ale já ho chtěl jen motivovat. Po jeho dopisu jsem si ale uvědomil svoje pochybení a propadl se do hluboké deprese. Někdy lituji, že jsem neposlechl otce a nestal se malířem.

                                      Jiří

Zápis