3.kolo 3. liga EVA A - UFO A 6:4
Ultramaratón
Jedu si takhle MHD-éčkem na špíl a přemítám (zatím bez nějakého přínosného nápadu), že už by to chtělo výhru - jak týmovou, tak individuální. Jedu jakš takš na čas, protože Jiřina se ochomýtá kdesi v Japonsku, tak ať jim má kdo otevřít, kdyby přišli trochu dřív. No, nebude to jednoduché, snad Broňa Jiříka důstojně nahradí. Taky si říkám, jestli už jsem neměl mít nový potah.... a do toho telefon 📱 - neznámé číslo. Tak to radši zvednu, kdyby to byl soupeř. Snad si nespletl čas nebo to nechce odvolat, ani už není na kdy. No a on je to Boleslav, jeden ze soupeřů, vyká mi a že už je tam. No co mu mám na to říct 35 minut před začátkem, když jsem sotva vyjel. Diplomaticky jsem mu vysvětlil, že je to tak trochu pičovina a pokračoval v teoreticko taktické přípravě s novou informací, že to může být dnes trochu nestandardní.
No všichni přišli sice včas, ale borci s UFO se tak jaksi se vším trochu nadstandardně loudali (převlíkání, přeměřování síťky, rozpink), ale nic hroznýho to nebylo, začalo se ještě před 17:30, takže Boleslav tam byl sotva hodinu a už hrál 🙂. Byl to takový typ krasohráče, dobře se na jeho styl dívalo, neustále útočil, ale ne vždy mu to vyšlo. Měl jsem ho na lopatě, dokonce tam byl i mečbol, ale nedotáhl jsem to, fakt škoda 😬.
Paralelně se Broňa snažil vzdorovat Kopřivovi. Ten hrál hodně odzadu, pohybem přimomínal něco mezi pavoukem a levhartem a údery dávaly prostor spekulacím, že má za sebou bohatou tenisovou minulost, což nebylo ani potvrzeno ani vyvráceno. Každopádně Broňovi vůbec neseděl. Většinou jen tak pinkal, to se s ním ještě dalo, nicméně když to člověk nevydržel a šel do útoku, většinou to končilo v síťce nebo mimo stůl. Proti mně to bylo víceméně jako přes kopírák a to i co do výsledku.
Navzdory nepodařenému úvodu jsme samozřejmě spoléhali na Kudlu. Ten ke svým soupeřům přistoupil zcela rovnostářsky a dovolil jim každému jeden vyhraný set. Aby to ale nebylo tak jednotvárné, tak to byl set s každým soupeřem jiný - první, druhý i třetí. Nicméně samozřejmě si zaslouží velký potlesk, protože co jsem viděl, tak hrál velice dobře 🙌
Bohužel ten článek píšu se zpožděním, ale jestli si to ještě dobře pamatuju, tak Opršal byl nebezpečný hlavně z forhendu, kde platilo jednoduché pravidlo - nezvedat. Z bekhendu skoro jen čopoval a to i vyšši míčky, zaútočil jen velmi zřídka, ale o to překvapivější efekt to pak mělo. Tady jsme s Broňou shodně odehráli 5 setů, nicméně zásadní rozdíl byl v tom, že Bronislav ten poslední zvládl a já nikoliv. Dlužno dodat, že to u našeho hráče bylo jak na houpačce. První 2 sety zvládl, byť trochu šťastně. Pak ale začal trochu příliš tlačit na pilu a totálně se vyházel. Navíc dělal i spoustu chyb "zadarmo". Naštěstí se pak uklidnil a pátou sadu zvládl 👍.
Další klíčovou událostí byla Broňova výhra nad Boleslavem, rovněž v 5 setech. Tady prostě spíš čekal, jak ty jeho útoky, někdy působící až zbrkle, dopadnou. Naštěstí to ustál, což zaslouží pochvalu 👍
Když už byla venku tma a Boleslavovi vyexpiroval parkovací lístek, tak se schylovalo k závěrečné epické rozhodující bitvě - něco jako tehdy u Kurska. V nervydrásajícím boji se štěstí přiklonilo (tuším i přes nějaký ten mečbol soupeře) na naši stranu a dokázali jsme vítězně doběhnout do cíle tohoto ultramaratónu. Ani snad nebudu zmiňovat v jakém čase, nicméně podstatné je skóre. Takže třikrát sláva (hlavně Kudlovi) a velký dík Broňovi za výborný záskok.
2 komentáře
No o Kudlovi se ani zmiňovat nebudu, ale Broňa dva vyhraný pětiseťáky - bravo!
Milan - dva prohraný pětiseťáky ... škoděnka, první body ve trojce byly blízko.

