Kormidlo A - EVA B 5:5
Jiřina jooly nerad
Souboje prvního s posledním mívají většinou jasného favorita, ale dobře jsme věděli, že toto jednoduché nebude. Minule jsme je sice dali už před čtyřhrou, ale ani tam to hladké nebylo - oba pětiseťáky byly v náš prospěch a hlavně to bylo doma a bylo otázkou, co nás tam u nich budou čekat za "vychytávky". Sestavy byly na obou stranách totožné, ale podlaha byla poněkud nerovná a pro některé snad i trochu kluzká, stoly pomalé a hlavně míče na sobě měly nápis joola a ty hlavně Jiřina fakt nemusí.
Napsal jsem teda Jiřinu na trojku, ať doufejme zklidní své negativně rozbouřené emoce a do prvních dvoj špílů se tak dostaly souboje, kdy byla na naší straně vlastě jakási povinnost vyhrát. Oba s Kudlou jsme to dali s přehledem, když bylo potřeba, tak jsme klíčové okamžiky zvládli a svorně to ukončili ve třech setech. U Jiřiny se proti Šperkovi zázrak nekonal a i přes dílčí úspěch v podobě druhého setu opět slavil úspěch materiál a pastyl.
Následně jsem se vyšvihl proti Budíkovi a po velice dobrém výkonu a jeho docela nepřesné hře jsem ho nečekaně skoro až vypráskal👍. V ten moment se to jevilo jako klíčový počin pro naši celkovou výhru. No přece, když naše trojka neztratí proti soupeřově trojce a dokonce dvojce ani set, zatím celkově vedeme 3:1, pak při aplikování několika tranzitivních úvah je to už snad vlasně skoro vybavené. Nebo ne? .....
Jenže Jiřinovi to prostě nelepilo. Místo aby soupeře rozstřílel svým lety dřiny získaným vybroušeným stylem a úderovou jistotou, tak mu to velmi často končilo v síťce, mimo stůl nebo ve výšce dostatečné pro soupeře, aby to prostě zamázli a Jiřík jen čučel a semtam ze slušnosti soupeře pochválil. Proti Janíčkovi to ještě jaksi ukopal, ale Budík ho bohužel přetlačil 😢
Ani Kudlovi tamní podmínky zrovna bůhvíjak neseděly. Šperku sice i trochu potrápil, ale ještě víc se on sám s Janíčkem. Borec se s tím moc nemazal, když mohl, střelil a nebyl daleko od vedení 2:0 na sety. Naštěstí k tomu nedošlo a papírově nejjasnější duel i podle těch papírů skončil.
Tentokrát bylo docela dilema, koho za nás ke Kudlovi do čtyřhry - zda se řídit spíš dlouhodobou celkovou kvalitou nebo fazónou a mentálním rozpoložením v daném momentě. Nakonec jsem zvolil první variantu a navzdory prvním dvěma vyhraným setům to nedopadlo. Samozřejmě těžko polemizovat, jak by to skončilo při jiné nominaci, protože je potřeba uznat, že soupeř tu čtyřhru hrál dobře.
Nu což, vítězství ve 4. lige jsme si zatím nezajistli, ale ne vždy všechno vyjde ideálně, s tím se musíme naučit žít. Resp. my s tím přece už dávno žít umíme.
