6. kolo - 3. liga EVA A - FENIX C 2:8
I s pomocí El Capitána to nešlo, byli lepší.
Jediný hratelná byl Hanák, který měl pěkný styl, ale dělal hodně chyb a byl často zbrklý. Chtělo to na něj hrát kratší a do BH. Já s ním hrál první zápas a než se rozehrál, uý jsem měl slušný náskok dvou setů. Nakonec jsem udržel hlavu a dal ho. Milan ho dal též, hrál v klidu a pěkně vracel útoky. Taky mu docela vycházely podání. Broňa bohužel už neměl do posledního zápasu motivaci a energii a dal jen set.
Broňa zatím hrál se Sirbu, kterýžto trávař dal zabrat všem. Nedalo se s ním hrát. Podání velká spodní rotace, pak zabíjel trávou a uměl to s ní. Nedal vám odpočinout a něco vymyslet.Když už člověk vybral podání, tak už zabíjel. Jediné co zabíralo, vybrat to čopované podání topspinem, ale s naším tréninkem byla úspěšnost tak 10 % :) Kupodivu Milan i Broňa mu dali po setu a to já mívám materialisty radši :)
Poslední člen Fenixů byl Vodák, mladší rychlý s chytrým podáním. Podání uměl variovat podle vašich nedostatků, takže na nich dělal dost bodů. A když se mu to vrátilo jen trochu vyšší, tak topspinem zabíjel. Už jsem nebyl z nejrychlejších, tak mi to moc nešlo. Milan i Broňa mu také dali po setu, ale Milan měl velkou šanci i na druhý.
Ve čtyřhře jsme se s Milanem drželi jen v prvnám setu, dál už měli dost navrch.
Celkově jsem hrál průměr, Broňa neměl energii a Milan docela válel.
2 komentáře
Sirba si nás vodil jak slepé koně. Když bohorovně nasekal spoustu chyb ve třetím setu se mnou, tak ve čtvrtém hru ještě víc zatravnil, přidal na koncentraci a v klidu si to pohlídal. I když jeho servis mi až tak problémy nedělal.
Vodák některými údery patří spíš až do jedničky. Na druhou stranu toho spoustu zkazil a můj styl mu neseděl a docela se mi dařilo. Tudíž jsme si vyměnili dost pochval a na druhou stranu nešetřili pozitivně motivující sebekritikou. Fakt škoda hlavně koncovky třetího setu - byl jsem hned několikrát velmi blízko (hrana, prase, centimetr vedle).
Proti Hanákovi jsme vzájemně spolupracovali na taktice s Radimem - tak trochu nomen omen. Náš protivník nebyl zrovna v nejlepší formě, naopak my oba jsme dokázali opravdu učebnicově využít naše přednosti a v tomto případě i hlavu. Radim ho rozhazoval a natahoval tak jeho krátké tělo jak na skřipec. Já jsem natolik varioval hru, že někdy až trochu strojově hrající Hanák často nevěděl, co s tím.
