15.kolo Staré Páky B - EVA B 4:6
Materialisti versus Idealisti
Do Slatiny jsme vyrazili tradičně v nesmyslně brzký čas.
V době, kdy se ve tváři normálního člověka teprve vyrovnávají vrásky od polštáře, jsme se ještě s chutí zubní pasty na patře sešli na Tuřance, kde už do toho v paralelním zápase pilně bušilo UFO s SP A, takže o kulisu jsme měli postaráno.
Už při převlékání mi Machálek oznámil, že mu na BH přes Vánoce vyrostla tráva. Když se k tomu posléze přidal i Láska s tím, že má na FH sendvič, věděli jsme, že je zle, neboť s trávou na Jonáškově BH to znamenalo, že hrajeme kompletně proti týmu materialistů.
Ale náš tým idealistů se softy, kteří vyznávající především stylovou krásu stolního tenisu a následný duševní trénink a snaží se dosáhnout nedosažitelného ideálu perfektní hry, něco takového nemohlo rozhodit.
Nechť idea a softy zvítězí nad vypočítavostí a materiálem! A v jednom případě i nad Láskou!
Klukům to popravdě bůhvíjak nešlo, celkem s přehledem smázli jenom trávníkáře v zácviku, Machálka. Ten mi sice dělal velké potíže, ale po prohraných prvních dvou setech jsem se chytl a celkem v klidu otočil.
Hráli jsme v podstatě na třech stolech, takže z ostatních konfrontací jsem viděl minimum.
Ale z toho co jsem viděl, tak prostě soupeř moc nechyboval a hlavně u Jonáška ten porost fakt zlobil. Diktovali mým spoluhráčům hru a ti nějak nebyli schopni přijít s účinnou taktikou a byli donuceni k chybám.
To Jiřík se konečně projevil jako idealista tělem i duší. Nepřipustil si negativni interakci tupé hmoty, ignoroval materiální svět a přesvědčil soupeře o vládnoucím postavení idealismu. A tak to má být. Konečně taky někdy tři body! A zrovna proti tak neoblíbeným potahům! Nirvána!
Když jsme pak s Kudlou vybojovali v dramatické pětisetové bitvě i rozhodující čtyřhru, mohli jsme se na vlně blaženosti přesunout na Masný Růžek.
Tam jsem ve vítězném opojení spáchal drobnou nutriční chybu v podobě kilových žeber v doprovodu několika chmelových džusů z Plzně, což by škarohlídi mohli chápat jako jasný příklon k materialismu, ale mně už pak bylo tak nějak všechno zcela idealisticky u prdele.
3 komentáře
U spoluhráčů bylo paradoxem, že zatímco zapřísáhlý odpůrce materialistů se tentokrát vycajchnoval, tak Kudla, kterému toto obvykle nečiní až takové problémy, měl tentokrát (s výjimkou 1 setu navíc s Láskou) identické výsledky jak já, s čímž určitě být spokojen nemůže. Ne snad, že by musel být vždy nutně lepší než já, ale zatímco jedna výhra je u mě, řekněme, jakýsi standard, tak u Kudly je to standard možná tak proti Povodí.
Nicméně konec dobrý -> všechno dobré. Oba naši kluci 4hru zvládli a těsná výhra vždy potěší.
