ABB Bosonohy D - EVA B 10:0
Mlata ještě krutější, než jsme očekávali
Do Bosonoh se pro úspěchy zrovna moc nejezdívá a proti jejich současnému nabitému kádru jsme nějakou změnu teprv neočekávali. Jirka se na dovolené v daleké Asii, odkud se čerstvě vrátil, s pingpongovou raketou nepotkával, Pepa zasvětil soutěžní přestávku patrně odpočinku a ani já jsem se s tréningem zrovna nepředřel. To náš soupeř má v tomto diametrálně rozdílný přístup a netají se velmi reálnými postupovými ambicemi.
Na rozdíl od předchozího utkání nastoupili ve své základní sestavě, která nás vyškolila 2x loni v sedmičce.
Zdeněk Plšek (1975, letos 21:3) nás všechny zesměšnil rozdílem několika tříd. Jeho servis je pro mě stále nerozlosnutelným oříškem, pro Pepu něco jako záhada Bermudského trojúhelníku. Když už jsem se v jakémsi setu dostal do vedení 7:5, rozbil mě sérií kladiv z forhendu.
Terka Konečná (ročník 1988, letos 14:1) byla tradičně a podle očekávání zase o kus lepší - rychlejší, jistější, takticky vyspělejší. Jiřina se proti ní vzepjal k velmi dobrému výkonu, ale v pátém setu setu tahal za kratší konec. My s Pepou jsme dostali z vyučenou - kde jsou ty časy kdy jsme ji poráželi...
Zbyněk Hrtáň (1986, 15:3) mi přišel opticky nejhratelnější. Občas (aspoň mě) psychicky nahlodal silně sekaným velmi vysokým servisem, kdy return končí zpravidla v síťce. Jediný, kdo na něj uhrál aspoň set, byl Pepa.
4hru jsme si střihli s Pepou proti oběma borcům a dopadla zcela dle papírových předpokladů
3 komentáře
To se projevilo jak v až exibiční hře s Hrťáněm, která nás oba vyloženě bavila, protože jsme hráli neskutečné výměny, tak pak v taktické bitvě s Terezkou, kdy jsem byl v posledních dvou setech netpělivý a sám kazil. Škoda, vedl jsem 2:1 ...
Za zmínku stojí i to, že na co nám mnohdy nestačí 2h, jsme v Bosonohách zvládli za hoďku a mohli jet dom. 😉
